Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 7 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
František Křížek a jeho profesní působení v Dačicích 1948-1975
KREJČÍ, Leona
Diplomová práce se zabývá profesním a vědeckým osudem Františka Křížka od roku 1948. Vznikla na základě studia odborné literatury a pramenů uložených v Městském muzeu a galerii v Dačicích a ve Státním okresním archivu v Jindřichově Hradci. Nedílnou součástí práce jsou i vzpomínky dvou dačických pamětnic - jeho spolupracovnice paní Věry Tomšů a přítelkyně Naděje Jahelkové. Práce začíná návratem Františka Křížka z moravské metropole Brna do svého rodného města. Nejprve seznamuje s dačickým městským a okresním archivem, kde působil, a zároveň líčí problematické umístění této instituce. Dále stručně objasňuje Křížkův přechod do dačického muzea a popisuje celkový vývoj muzejnictví od svého počátku. Také se zaměřuje na působení badatele v této instituci a na to, co zde dokázal vybudovat. V další části se věnuje vědecké činnosti, archeologii a numismatice, v době komunistického režimu v Československu. Krátce pojednává i o jeho odborných publikacích a problémech s tím spojené. V neposlední řadě poukazuje na problematické cestování vědce do zahraničí v této nelehké době a následné vyrovnání s touto nesnází.
Historik a archivář František Křížek (1909-1993)
KREJČÍ, Leona
Bakalářská práce se zabývá životním a profesním osudem František Křížka do roku 1948. Vznikla na základě studia odborné literatury a také pramenů uložených v Městském muzeu a galerii v Dačicích, Státním oblastním archivu v Třeboni a Státním okresním archivu v Jindřichově Hradci. Nedílnou součástí práce jsou i vzpomínky jeho blízké přítelkyně paní Věry Tomšů. Práce začíná seznámením s městem Dačice, ve kterém se František Křížek narodil. Dále se stručně zaměřuje na Křížkův osobní život a studijní léta, která jsou spojena s městem Brnem. Zde strávil značnou část svého života. Nejprve nastoupil na České státní gymnázium v Brně, poté pokračoval na Filozofickou fakultu Masarykovy univerzity. Po ukončení vysokoškolského studia začal působit jako suplující profesor na gymnáziu a po ukončení 2. světové války se stal přednostou numizmatického oddělení Moravského zemského muzea v Brně. Již během své učitelské dráhy se začal věnovat vědecké práci a vypracoval se na specialistu v oblasti archeologie a numizmatiky římského období.
Žákovská pojetí vědy a vědců a možnosti jejich ovlivnění
Šmídová, Petra ; Dvořák, Dominik (vedoucí práce) ; Stará, Jana (oponent)
Cílem této práce bylo popsat konkrétní žákovská pojetí vědy a vědců a navrhnout možnosti jejich ovlivnění. V teoretické části jsou popsány známé poznatky o žákovských pojetích vědy a vědců a výzkumy zabývající se touto problematikou. Dále jsou popsána pojetí výuky přírodních věd na prvním stupni ZŠ ve vybraných státech a v České republice. Empirická část obsahuje výzkum založený na rozhovorech, dotaznících a dětské kresbě, zaměřený na získání informací o tom, co žáci prvního stupně ZŠ o vědě a vědcích vědí a jak k nim přistupují. Výsledky výzkumu odhalují, že žákovská pojetí vědy a vědců jsou různorodá a že role mimoškolních aktivit byla u vybraných žáků významnější než vliv školního vyučování. V závěru jsou představeny možné varianty k ovlivnění žákovských pojetí v této oblasti vhodné k začlenění do výuky.
Žákovská pojetí vědy a vědců a možnosti jejich ovlivnění
Šmídová, Petra ; Dvořák, Dominik (vedoucí práce) ; Stará, Jana (oponent)
Cílem této práce bylo popsat konkrétní žákovská pojetí vědy a vědců a navrhnout možnosti jejich ovlivnění. V teoretické části jsou popsány známé poznatky o žákovských pojetích vědy a vědců a výzkumy zabývající se touto problematikou. Dále jsou popsána pojetí výuky přírodních věd na prvním stupni ZŠ ve vybraných státech a v České republice. Empirická část obsahuje výzkum založený na rozhovorech, dotaznících a dětské kresbě, zaměřený na získání informací o tom, co žáci prvního stupně ZŠ o vědě a vědcích vědí a jak k nim přistupují. Výsledky výzkumu odhalují, že žákovská pojetí vědy a vědců jsou různorodá a že role mimoškolních aktivit byla u vybraných žáků významnější než vliv školního vyučování. V závěru jsou představeny možné varianty k ovlivnění žákovských pojetí v této oblasti vhodné k začlenění do výuky.
Phled aktivních ekologů - vědců na obsah učiva ekologie
JELÍNKOVÁ, Lucie
Hlavním cílem této diplomové práce je tedy zodpovědět na otázku, jaké informace z oblasti ekologie pokládají vědci (aktivně bádající v ekologických oborech) za důležité a podstatné pro absolventy různých stupňů škol. Podařilo se získat odpovědi celkem 31 vědců. Pro absolventa ZŠ vědci považují za důležité a podstatné oblasti zabývající se úvodem do ekologie, zdroji organismů, biomy, vodními ekosystémy, dalšími interakcemi a tokem energie a hmoty ekosystémech. Pro absolventa SŠ vědci shledávají za důležité oblasti o zdrojích organismů, biomech, dalších interakcích a toku energie a hmoty v ekosystémech. Pro maturanta z biologie byly shledány za důležité oblasti týkající se ekologických faktorů, úvodu do ekologie, zdrojů a dalších interakcí.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.